Venkovní posezení, má-li člověk u domu zahradu, je rozhodně dobrým nápadem, který stojí za zvážení. Navíc se nemusí jednat ani o finančně náročný projekt.
Podloží je možné vytvořit například z říčních oblázků a nábytek se dá sehnat levně v antikvariátu. Na čem se naopak šetřit příliš nevyplácí, to je střecha.
Levné nerovná se dobré
Hodně lidí se snaží ušetřit i na této položce, což je z pochopitelných důvodů špatně. Vyloženě levná řešení, jako jsou třeba nepromokavá plachta či slunečník, mohou adekvátně fungovat pouze jako provizorní řešení. Kdo chce skutečně kvalitní střechu, měl by přemýšlet o zahradním altánu, případně pergole.
Hlavní rozdíly
Většina trochu lepších altánů je schopna fungovat samostatně. Nepotřebují ani žádnou podlahu, jelikož ta je již jejich součástí. Pergoly jsou mnohem jednodušší. Mohou sice také stát kdekoliv, ale nejčastěji potřebují podporu domu. I proto se jedná o mnohem lepší řešení pro již fungující terasu.
Jaký materiál je pro pergolu nejlepší?
Již od dob antiky se pergoly vyráběly ze dřeva. V posledních dekádách se však mnozí producenti rozhodli používat i jiné druhy surovin, nejčastěji plast a kov. I když jsou tyto materiály v konečném důsledku odolnější než dřevo, stále jim chybí typické vizuální vlastnosti tohoto přírodního materiálu.
Dřevěné altány jsou však také houževnaté, nicméně pouze v případech, kdy se o ně majitelé dostatečně starají. Všechny venkovní konstrukce ze dřeva je potřeba alespoň jednou za rok opatřit speciálním ochranným nátěrem.
Montáž
Pergoly se v současné době vyrábějí hlavně ve formě prefabrikátů. Dají se tedy docela snadno sestavit. Se zastřešením terasy by však ani zkušený řemeslník neměl začínat sám.
I malé pergoly mohou být docela těžké, a tak je dobré si k tomuto účelu pozvat alespoň jednoho kamaráda. V takovém případě půjde práce mnohem líp od ruky.
